Naši předkové dříve nechávali svá pole po nějakou dobu neosetá, takzvaně ladem, aby si půda odpočinula. Dnes to zemědělcům dokonce přikazuje zákon.
Ti tak musejí každý rok vyčlenit sedm procent svých pozemků jako neprodukční plochu. A osm procent, pokud mají v plánu žádat o ekoplatbu, což je podpora kroků prospěšných pro životní prostředí a klima.
V letošním roce ale zemědělci nechávat ležet pole ladem nemusejí. Evropská komise totiž kvůli jejich protestům v mnohých členských státech Unie umožnila odchylku od nařízení, které ministerstvo zemědělství využilo. Zemědělcům a farmářům proto stačí vyčlenit jen čtyři procenta ploch jakožto neprodukční plochu, pro již zmíněnou ekoplatbu pak pět procent. Cílem ekoplatby je podpořit zemědělské postupy prospěšné pro životní prostředí a udržitelné hospodářství.
[chooze:article;value:551829]
Na těchto vyčleněných plochách navíc mohou vysít plodiny vázající dusík, například jeteloviny, nebo meziplodiny, které půdu chrání třeba před vysycháním a slouží také jako hnojivo. Výjimka by měla být omezena pouze na rok 2024, neměla by mít vliv na pravidla v letech následujících. K zavedení výjimky Evropskou komisi v polovině loňského roku požádala skupina sedmi členských států EU.
"Částečná výjimka je reakcí na několik žádostí od členských států o větší flexibilitu s cílem lépe reagovat na výzvy, kterým čelí zemědělci v Evropské unii," uvedla už dříve Evropská komise ve svém prohlášení.