Staré lesy, tedy ty se stářím stromů přes 120 let, už zaujímají jen velmi malou část České republiky. "Zůstalo jich malé množství, jsou to jen jednotky procent,"řekla Nikol Krejčová. Jejich ochraně se Greenpeace věnuje už tři roky.
Omezení jejich kácení jsou ale malá a pokuty za jejich porušení nízké. "Vycházejí z ceny dřeva na trhu, ale nezohledňují hodnotu, kterou má les pro ekosystém, pro přírodu, pro nás celkově," uvedla.
[chooze:article;value:506496]
Vykácené staré stromy ze Ždánického lesa třeba aktivisté vystopovali až do papírny na Slovensku. "Klády jsme označili GPS sledovacími zařízeními, a tak jsme byli schopni sledovat v reálném čase, kam se to dřevo hýbe," popsala. Staré dřevo z Krušných hor podle ní dokonce končilo jako palivové.
Organizace doufá, že proti kácení zakročí stát. "Měli jsme petici, kterou podepsalo přes 40 tisíc lidí. Před měsícem jsme ji předali ministrovi zemědělství Markovi Výbornému (KDU-ČSL),"řekla aktivistka. S ministerstvem proběhla jednání, ale žádné kroky zatím nepodniklo.
Proti kácení Greenpeace protestovali vloni na podzim před sídlem ministerstva i Lesů ČR. Na budovu ministerstva zemědělství vyvěsili nápis "ministerstvo kácení starých lesů" a sochy na fasádě vybavili motorovými pilami.
[chooze:article;value:546811]
Lokalit, kde najdeme staré lesy, je v Česku více. "Jsou to takové zbytky na různých místech. My se věnujeme Ždánickému lesu a Chřibům na Moravě. Taková místa jsou i v Jeseníkách, na Křivoklátsku, v Dymokursku," vyjmenovala vedoucí kampaně.
Jejich význam spočívá v ochraně biodiverzity i klimatu. "Staré lesy zabudovávají hodně uhlíku a když se vykácí pasečnou nebo holosečnou těžbou, tak následně dojde k velkému uvolnění toho uhlíku do ovzduší," dodala.
Valnou hromadu společnosti ČEZ narušil protest Greenpeace (12/2023):