[chooze:gallery;value:35363]
Analýza společnosti PAQ Research přichází s tím, že převedení slevy na poplatníka do daňového bonusu by pro pětinu českých pracovníků, pro ty, kteří mají nejnižší příjmy, znamenalo v průměru 1 426 korun ročně navíc.
Podle analýzy, kterou připravili analytik Jakub Komárek, ekonom Michal Šoltés a sociolog Daniel Prokop, by to pro veřejné rozpočty znamenalo roční výdaj asi 1,6 miliardy korun. Na druhou stranu by to mělo přinést úspory v dávkovém systému až ve stovkách milionů korun a snížení administrativy.
"Cílem je napravit nedokonalosti současného systému, které zvyšují odvodovou povinnost nízkopříjmovým zaměstnancům a snižují progresivitu odvodového systému. Navrhovaná opatření pomohou k vyšší kupní síle domácností s vysokým sklonem ke spotřebě. Zároveň přispějí k zatraktivnění formálního zaměstnaneckého úvazku pro nízkopříjmové pracovní pozice," přiblížil Šoltés.
[chooze:article;value:535071]
Daňové změny chudým spíše uškodily
Problémem dle analýzy je také to, že daňové změny v posledních letech nízkopříjmovým zaměstnancům moc nepomohly. Zhruba deset procent z nich platí procentuálně vyšší odvody než v roce 2020 a snížila se progrese zdanění příjmů.
Mezi lidmi s nízkými příjmy se také zvyšuje podíl těch, kteří musí šetřit na energiích, potravinách a spotřebních věcech. To podle expertů přináší negativa pro celou společnost, jmenují hlavně celkový pokles spotřeby, pokles kupní síly, vysokou zátěž pro sociální systém a ztrátu motivace pracovat na formální trhu práce, tedy přechod do švarcsystému, nadužívání DPP (dohod o provedení práce) a podobně.
Dalším opatřením by bylo snížení minimálního základu pro výpočet zdravotního pojištění. To by pak znamenalo dalších 514 korun ročně pro nízkopříjmové. V součtu by to bylo průměrně 1 940 korun ročně na pracovníka z pětiny nejméně vydělávajících zaměstnanců.
[chooze:article;value:546618]
Navrhuje to i NERV
S podobným nápadem, tedy se změnou danění práce u nízkopříjmových zaměstnanců přišla začátkem roku i Národní ekonomická rada vlády (NERV). "Vysoké zdanění nízkých mezd vede k vyšším výdajům sociálního systému a zmenšuje množství lidí ochotných pracovat. A nízké mzdy v Česku daníme relativně hodně vysoko, marginální daňová sazba všech odvodů zaměstnance s minimální mzdou je od Nového roku 46 %," uvedl ve svém komentáři na portále Seznam Zprávy ekonom a člen NERV Petr Janský.
Pokud by snížení zdanění nízkých mezd znamenalo méně peněz do veřejných rozpočtů, dají se podle Janského zvednou daně například z neřestí a škodlivin, majetku nebo vysokých příjmů.
| Dopady na veřejné rozpočty | Dopady ekonomické a sociální |
| Opatření jako celek je navrženo rozpočtově neutrální. | Zvýšení objemu pracovní síly. |
| Nižší příjmy kvůli snížení zdanění u nízkých mezd. | Pravděpodobné snížení příjmové nerovnosti (rozsah bude záležet na výběru kompenzačních daní). |
| Vyšší příjmy díky pozitivním dopadům na zaměstnanost a nižší využívání šedé ekonomiky a sociálních dávek. | Menší motivace zůstávat v šedé ekonomice nebo na sociálních dávkách. |
| Vyšší příjmy kvůli zvýšení zdanění na kompenzaci. | |
| zdroj: NERV | |
"Ve zdanění neřestí a škodlivin pokulháváme. Přitom vyšší spotřební daně či změny v dani z přidané hodnoty vedoucí ke zdanění zdravotně škodlivých aktivit nebo aktivit škodlivých pro životní prostředí jsou jedny z mála daní, kdy můžeme mluvit o přínosech zdanění nad rámec vybraných daní," vysvětlil Janský.
"I v mezinárodním měřítku je zdanění příjmů v Česku vysoké, naopak některá jiná zdanění máme relativně nízká, například zdanění majetku, kde daníme jen nemovitosti a relativně velmi nízce, až teď na začátku roku došlo k navýšení. Já jako ekonom mám za to, že vysoké zdanění demotivuje k práci, kdežto vyšší zdanění majetku příliš neovlivňuje ekonomickou aktivitu včetně práce,"řekl Janský pro TN.cz.
[chooze:article;value:543532]
"Koruna zaplacená na odvodech zaměstnancem s minimální mzdou je z ekonomického i sociálního pohledu velmi drahá koruna. Ubírá člověku s nízkými příjmy, demotivuje ho od práce a motivuje ho k odchodu do šedé ekonomiky a k sociálním dávkám," srovnal ekonom.
Pro růst ekonomiky NERV navrhuje snazší propouštění i investice do školství. Podívejte se na únorovou reportáž TV Nova: