Kabinet v polovině týdne rozhodl o spuštění pilotního programu pro návrat Ukrajinců. Česko jim bude například proplácet zpáteční jízdenku. "Jedná se o asistovaný návrat pro osoby, které o něj projeví zájem. Nejde v žádném případě o návrat nucený," prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Do konce měsíce chce ale TOP 09 na koaliční úrovni začít řešit, jak cesty ukrajinských mužů zpět do vlasti více podpořit. "My jsme se trochu inspirovali v Polsku, trochu v Pobaltí, řeší se to i v Německu. Ty kroky, které tam dělají, jsou kroky, které bychom mohli dělat i my. Oni ukrajinským úřadům zpřístupňují databáze Ukrajinců, jsou ochotni zpřísňovat dávky," popsal poslanec Ondřej Kolář (TOP 09).
"Já jsem skeptický, jestli to jde. Ono to není tak, že všichni Ukrajinci tady jsou závislí na dávkách, takže je tyto tlaky nepřesvědčí," míní ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Například Piráti za návrhem T0P 09 vidí jen snahu získat hlasy. "Já to vnímám spíš optikou té předvolební debaty, stejně jako ty závěry, které přichází od koaličního partnera,"řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
[chooze:article;value:555633]
"Česko nemá z ukrajinské strany žádnou oficiální žádost a nemáme ani informace o tom, kteří lidé mají brannou povinnost. Mobilizace ukrajinských občanů je vnitřní záležitosti Ukrajiny," shrnul ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Návrh TOP 09 odmítá i KDU-ČSL a obě opoziční strany. Lidovci a ANO konkrétně s tím, že je nutné hledat řešení na celoevropské úrovni. "Musela by se na tom shodnout celá sedmadvacítka. Museli bychom na to patrně připravit i nějakou legislativu," poznamenal stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).
Odebrání dávek či pracovního povolení bojeschopným Ukrajincům teď řeší například v Litvě nebo Polsku. V Česku by z právního hlediska podle experta omezování dávek Ukrajincům zřejmě možné bylo. Odebírání pracovních povolení nebo trvalého pobytu ale už současné zákony nedovolují.
"Ve chvíli, kdy tu někdo už je, má všechny doklady, tak je postup daný zákonem," zmínila Věra Honusková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Pokud by Česko chtělo k něčemu takovému sáhnout, bylo by zřejmě potřeba měnit zákon.