Jakmile kriminalisté na místě činu zajistí stopy DNA, v neprodyšně uzavřených sáčcích, aby se vyloučila kontaminace, je předávají genetikům. Když je to krev, práce je jednodušší, většinou jsou to ale vzorky smíchané.
"U každého vzorku se dělá několik analýz, většinou dvě až tři. Ty je potřeba porovnat. Používáme několik metod, zda tam jsou shodné znaky," vysvětlila forenzní bioložka z odboru kriminalistické techniky a expertíz Markéta Hamanová Čechová.
Jednotlivé analýzy ale musí genetici porovnávat ručně. "Například máme lotus D16, ten musíme zkontrolovat s jinou analýzou na jiném papíru. Převažují směsi se špatnou kvalitou, to pak trvá mnoho času," dodala Hamanová Čechová.
[chooze:article;value:532778]
Počítačové programy, které by tento krok zefektivnily a urychlily, sice ve světě existují, ale na metody českých kriminalistů se nedají aplikovat. Proto přišel na řadu Jan Krása, student datových věd, který si troufá software vyvinout. "Pro potřeby kontroly funkčnosti bych měl mít k dispozici pár anonymizovaných vzorků,"řekl Krása.
Byla by to obrovská pomoc. Jen Markéta Hamanová Čechová podobných analýz vyhodnocuje měsíčně asi sto. "Je tam 17 nebo 24 znaků, které vám software ukáže, a vy je musíte verifikovat. Pak to převede do čísel a to se potom porovnává. DNA profil si můžete představit jako delší rodné číslo u každé osoby," vysvětlil genetik Roman Hradil.
"Je to potvrzením toho, že univerzity mají co nabídnout i institucím, jako je Police ČR," dodal mluvčí Univerzity Hradec Králové Jakub Novák.
Aktuálně je v databázi policie přibližně 334 000 profilů DNA. Poslední dobou jich přibývá asi 20 tisíc ročně, další tisíce se ale zase mažou. Například u ztotožněných stop, nebo když už policisté nemají oprávnění profil DNA dál uchovávat. Databáze obsahuje profily nejen obviněných nebo odsouzených, ale i kriminalistů nebo osob neztotožněných nebo pohřešovaných.