Bílá sobota kdysi začínala takzvaným voděním Jidáše, tento zvyk byl rozšířený skoro na celém území Čech a Moravy. "Tady ho rekonstruujeme v takové jednodušší podobě, je to zvyk, který se váže k Bílé sobotě, k dnešnímu dni, kdy vlastně chlapci, když obcházeli vesnici s řehtačkami a klapačkami, jimiž nahrazovali zvuk kostelních zvonů, které nezvoní až do vzkříšení, tak s sebou vodili jednoho chlapce převlečeného za Jidáše. K tomu zpívali koledu," popsal ředitel Muzea lidových staveb v Kouřimi Vladimír Rišlink.
Za koledu pak chlapci dostali odměnu, třeba mouku, vajíčka nebo pečivo. Jidáše se na Bílou sobotu ale i pekly, a to z kynutého těsta. "Ten tvar byl různý, ale vždycky měl připomínat uzel na provaze, kterým se Jidáš oběsil, když zradil Krista. Sladilo se to tím, že se hotový jidáš namáčel v medu, aby byl jidáš sladší a taky to mělo chránit proti vosímu bodnutí a hadímu uštknutí," uvedla historička Miroslava Jouzová.
[chooze:article;value:548790]
Bílá sobota je posledním postním dnem Pašijového týdne. Během předvelikonočního půstu se už od 15. století jedla třeba pučálka, pokrm z naklíčeného hrachu.
Pučálka se připravovala buď na slano s česnekem a solí nebo na sladko jen s medem. V sobotu se připravovala také velikonoční vajíčka, ta se nejprve uvařila, nabarvila a následně se zdobila různými technikami.
"Máme otevřeno zítra i o Velikonočním pondělí. Ten program na Boží hod je takový veselejší, zábavnější, návštěvníci se tady můžou zúčastnit vesnické tancovačky," sdělil Rišlink.