Efektivnější kontroly, rychlejší export neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu a větší solidarita mezi členskými státy. Tak má Evropa postupovat při řešení migrace podle azylového paktu.
"Musíme otázku nelegální migrace řešit společně," prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Od roku 2026 budou muset všechny země unie přijmout část uprchlíků nebo přispět alespoň finančně či materiálně.
Podle ministra zahraničí by Česko, které už přijalo množství uprchlíků z Ukrajiny, mohlo dostat výjimku. "Česko si požádá o výjimku. A já věřím, že ji dostaneme, protože z evropských zemí jsme číslem jedna, kam přišlo nejvíce válečných uprchlíků po přepočítání na hlavu," poznamenal.
[chooze:article;value:551965]
Tvrdí to stabilně i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), což zase opozice dlouhodobě zpochybňuje. "Žádná explicitní výjimka pro Českou republiku v paktu není. Celý migrační pakt měl být od základů připraven jinak, měl být postaven na efektivní ochraně vnějších hranic, na návratové politice, na boji s pašeráky a na spolupráci s třetími zeměmi," uvedla lídryně evropské kandidátky ANO Klára Dostálová.
Také vláda chce být v ochraně evropských hranic přísnější. Proto se ve středu čeští zástupci při hlasování v Bruselu zdrželi.
"Musíme odradit nelegální migranty od toho, aby do Evropy vůbec přicházeli. Řešením je důslednější azylové řízení ještě před vstupem na území EU, rychlejší návraty mimo území EU, ale i další opatření,"řekl premiér Petr Fiala (ODS).
"Společně s Dánskem, Rakouskem, Nizozemím a dalšími zeměmi připravujeme konkrétní návrhy, jak řešit azylové procedury už ve třetích zemích, přísnější opatření proti převaděčům i zlepšení návratů," sdělil Rakušan.
[chooze:article;value:551788]
Migrační balíček počítá s budováním detenčních zařízení. Podle opozice by ale neměla vznikat na území Evropy.
"Ta detenční centra by měla být postaveny ještě na tom africkém kontinentu. Je to v podstatě hazard, co se týká zdravotních možných problémů, nemoci by se mohly zavléct do Evropy ve větší množství," míní poslanec Radek Koten (SPD).
Maďarsku a Polsku se nepodařilo přesvědčit další státy, aby společně vytvořily blokační menšinu. Nová migrační a azylová pravidla tak příští týden už jen formálně schválí unijní ministři.