Bez druhého pilíře nechce hnutí ANO o spolupráci na vládní penzijní reformě ani slyšet. "Státem garantovaný pilíř by šlo spojit s budováním dopravní i energetické infrastruktury a případně i s projekty bydlení,"říká místopředseda hnutí a poslanec Karel Havlíček (ANO).
Že by na něčem takovém mohl kabinet začít pracovat, připustil i ministr práce a sociálních věcí. "Jsme na začátku té debaty, tak teď už říkat konkrétní ukotvení – kdo, jaký resort –, to je trochu předčasné," vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
"Zavedení druhého pilíře přispěje k udržitelnosti důchodového systému. Nedostatek veřejných financí, který je už teď zřejmý, bude nutit stát k tomu, aby hledal dodatečné příjmy," upozorňuje ekonom Petr Studnička.
[chooze:article;value:548560]
Podobné – státem garantované – fondy na důchodové investice nabízí svým občanům třeba Švédsko. Někteří Jurečkovi koaliční kolegové i ekonomičtí experti ale nevěří, že by tento model mohl fungovat i u nás.
"Máme vyvinutý finanční sektor, je tady dostatek soukromých subjektů, které dokáží nabídnout dostatečně atraktivní finanční nástroje. Je otázka – pokud by do této role vstupoval stát –, zda by uměl prostředky zhodnotit stejně kvalitně," vysvětluje poslanec Jan Skopeček (ODS).
[chooze:article;value:548259]
"Pokud by ten fond byl spravován dobrými experty, tak by to mohlo fungovat. Jenže se bojím, že pokud bychom se toto snažili přenést do České republiky, tak bychom měli problém s tím, že by to byl státní fond, tak by se tam politici snažili dosadit své lidi, nikoliv experty," domnívá se ekonom Vladimír Pikora.
Podle odborníků se právě i kvůli nedůvěře v Česku druhý pilíř už jednou neuchytil. Fungoval mezi lety 2013 a 2016. Tehdy se do něj zapojilo jen asi 85 tisíc lidí.
Hnutí ANO ale na rozdíl od některých ekonomů věří, že právě garance státu, která u předchozího druhého pilíře chyběla, by pro lidi byla velkou motivací.