Ačkoliv patří srdeční selhání mezi nejčastější příčiny úmrtí v Česku, očkování proti covidu, které bylo s problémy se srdcem v minulosti spojováno, má na tyto statistiky nejspíš jen zanedbatelný vliv. Vychází to například z nedávno zveřejněného rozboru rizik očkování zpracovaného americkým Střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí.
Odborníci konkrétně zkoumali souvislost mezi myokarditidou (zánětem srdečního svalu) u mladých mužů (kteří byli nejohroženější skupinou) a očkováním proti covidu. A výsledky byly jednoznačné. Mezi 1 292 úmrtími mužů mezi 16 a 30 lety ve státě Oregon od červena 2021 do prosince 2022 způsobil covid smrt 30 z nich. Naopak do souvislosti s očkováním nebyla dána žádná.
"Myokarditida souvisí s přehnanou reakcí naší imunity. A to jak u covidu i mnoha dalších virových i bakteriálních onemocnění, tak i u očkování. Proto při nemoci nebo i po očkování lékaři radí vyhnout se fyzické zátěži, protože tato zátěž může aktivovat imunitní reakce," vysvětluje kardiolog z Ústřední vojenské nemocnice Praha Libor Kameník. "Příznaky tohoto onemocnění můžou být od nulových až po těžké, se srdečním selháním, které může skončit úmrtím," dodává.
[chooze:article;value:551398]
"Ze statistik vyplývá, že se myokarditida u covidu vyskytuje maximálně ve 400 případech na milion nakažených. U očkování je toto riziko řádově desetkrát až dvacetkrát menší. Uvádí se například číslo 18 případů nemocných na milion očkovaných. Ale až polovina těch očkovaných mohla mít myokarditidu už před očkováním, takže počty případů skutečně vyvolané očkováním jsou ještě menší," srovnal nebezpečí.
"Žádná léčebná metoda není bez rizika. Každá výhoda je v reálném životě spojená s potenciální nevýhodou. I proto lékaři tyto statistiky sledují. A u covidu je toto riziko mnohem větší, pokud se tedy člověk nenachází v nějakých sterilních podmínkách. I tíže toho případného postižení je u myokarditid po očkování nižší než u těch pocovidových. K těm závažným stavům, jako je srdeční selhání, tak v případech pravděpodobně vyvolaných očkováním prakticky nedochází," zdůraznil.
[chooze:article;value:528952]
"Podle mě podstatně větší zátěž pro organismus znamenal covid samotný než to očkování," souhlasí se svým kolegou epidemiolog Roman Prymula. "Co ještě mohlo sehrát roli, tak je fyzická neaktivita, kdy se řada osob během covidu příliš nehýbala," dodal. Největším problémem v Česku, pokud jde o úmrtí, je totiž podle statistik ischemická choroba srdeční, která právě blízce souvisí s nezdravým životním stylem.
"Každý by měl přijmout nějaká preventivní opatření – upravit stravovací zvyklosti, například omezit sůl a nasycené mastné kyseliny, znát svou hodnotu cholesterolu a krevního tlaku a případně brát poctivě léky, které ji upravují, držet si zdravou hmotnost, zvýšit pohybovou aktivitu a tak dále," vyjmenovává Kameník.
"Problémem taky je, když se člověk necítí dobře v práci. Když není chválen, když má neshody s nadřízenými. V takovém případě je lepší si najít nové místo. Riziková je též osamělost. Psychika v tomto hraje ohromnou roli," doplnil kardiolog.
Za mRNA vakcíny proti covidu získali Nobelovu cenu (10/2023):